Zatímco odkládáme, život utíká.
Ověřené citáty
22 citátů se známým zdrojem.
Nemáme málo času, ale hodně ho promarníme.
Jedna vlaštovka jaro nedělá, ani jeden den; a tak ani jeden den či krátký čas nečiní člověka blaženým a šťastným.
Nejsilnější ze všech bojovníků jsou tihle dva – čas a trpělivost.
Nevstoupíš dvakrát do téže řeky.
Platónova parafráze; Hérakleitův vlastní zlomek (B12) mluví o jiných a jiných vodách, které přitékají k těm, kdo vstupují do týchž řek.
Kapka vody vyhloubí kámen.
Užívej dne a co nejméně věř zítřku.
Čas prchá a nevrátí se.
Kdo si nepamatuje minulost, je odsouzen ji opakovat.
Často se připisuje Burkovi nebo Churchillovi.
Život lze pochopit jen zpětně, ale žít se musí dopředu.
Kdo si dovolí promarnit hodinu času, ještě nepochopil hodnotu života.
Byla to nejlepší doba, byla to nejhorší doba.
Nemá smysl vracet se do včerejška, protože tehdy jsem byla jiná osoba.
Dějiny jsou víceméně nesmysl.
A tak se pořád pachtíme dál, loďky proti proudu, a nepřetržitě nás to odnáší zpátky do minulosti.
Můžeme jen rozhodnout, co uděláme s časem, který nám byl dán.
Váš čas je omezený, tak ho nepromarněte životem někoho jiného.
Život je krátký, umění dlouhé.
Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm.
Moje doba ještě přijde.
Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomnění.
Ráno moudřejší večera.
Slavné, ale ne jejich
Citáty na toto téma, které se obvykle připisují nesprávnému člověku.
Dějiny se neopakují, ale rýmují se.
Ve skutečnosti: Nejstarší známý výskyt je báseň Johna Roberta Colomba z roku 1970 – šedesát let po Twainově smrti.
Mládí je promrhané na mladých.
Stopa: Neustále připisováno Shawovi, ale v jeho díle to nikdo nenašel.
Kdo si uchová schopnost vidět krásu, nikdy nezestárne.
Stopa: Pochází z Janouchových Rozhovorů s Kafkou, pamětí, ke kterým badatelé přistupují s velkou opatrností.
Dějiny se opakují, poprvé jako tragédie, podruhé jako fraška.
Skutečná slova: Z Osmnáctého brumaire (1852), kde Marx píše, že Hegel zapomněl dodat, že velké události se dějí dvakrát: „poprvé jako tragédie, podruhé jako fraška“.
Přítomnost patří jim; budoucnost, pro kterou jsem opravdu pracoval, je moje.
Stopa: Hojně citováno, ale původní publikace nalezena nebyla.